„PRÝ JSEM NÁROČNÁ.“ SKUTEČNĚ JE „OŠKLIVÝ“ MUŽ TERNO?

„Prý jsem náročná,“ povzdechla jsem si nejednou při listování Tinderem nebo sledování romantické komedie. Hollywood nám totiž s železnou pravidelností podsouvá, že opravdový jackpot čeká na ženu ve chvíli, kdy dá šanci muži, jehož vizáž není podle ideálu krásy. Prý je takový muž galantní, pozorný a věrný ve vztahu. Ale ruku na srdce, dámy, je tohle skutečně recept na štěstí, nebo spíš pohádka pro věčné romantičky? A proč, proboha, tohle kouzlo nefunguje i obráceně?

Není krasavec, ale má srdce na dlani (alespoň ve filmu)

Vzpomeňte si na Iris z filmu „Prázdniny“. Léta marně toužila po svém okouzlujícím kolegovi, který ji jen využíval. Až když se rozhodla pro radikální řez a vyměnila si dům s jinou zklamanou ženou, potkala Milese. Ten sice nevypadal, že by mohl pózovat pro pánský magazín, ale jeho charakter byl z ryzího zlata. A ejhle! Iris konečně našla lásku, uznání a vztah, který měl hlavu a patu.

Režisérka Nancy Meyers k obsazení „nepříliš fešného“, ale vtipného Jacka Blacka do role Milese trefně poznamenala, že to není prvoplánový hezoun. Není vysoký, tmavovlasý ani hezký. Ale je rozkošný. A byl to její způsob, jak říct, že tohle je ten správný typ muže.

Ano, haleluja, už jsme to slyšeli tisíckrát: fyzická krása není všechno! Muž, který má vyvinuté emoční IQ a neutíká před závazky, je pro vztah bezpochyby lepší než namyšlený Adonis. Jenže tohle filmové klišé nám s urputností bulteriéra vnucuje myšlenku, že méně atraktivní muž rovná se automaticky lepší partner. Opravdu?

A proč tenhle „zázračný vzorec“ neplatí i pro pány?

Zkusme si na chvíli prohodit role. Zamyslel se někdy někdo nad tím, proč Luke v „Gilmorových děvčatech“ neskončil se sympatickou, ale baculatější Sookie, nýbrž celou dobu toužil po neurotické, avšak neodolatelné Lorelai?

Zatímco nám společnost vehementně tvrdí, že ten nejlepší, nejempatičtější a nejlaskavější nápadník je ten, který zrovna nevyhrál soutěž o „Muže roku“, pro muže je ta pravá zpravidla ta s oslnivým úsměvem a postavou modelky. Naše společnost má zkrátka zvláštní metr. Vidět postaršího pána s mladou krasavicí je víceméně norma, ale opačná kombinace často vyvolává pozdvižení obočí, kuloární šeptandu a nevyžádané komentáře o sponzoringu. Muži, kteří zrovna nesplňují ideály krásy, společnost toleruje mnohem lépe než ženy, na které je vyvíjen neustálý estetický tlak.

Proč jsou ti „oškliví“ (údajně) tak skvělí?

Jedním z argumentů je takzvaný „sexy mozek“. Tento termín kdysi s oblibou skloňovala jedna nejmenovaná žena, když vysvětlovala, co ji přitahuje na jejím o mnoho let starším partnerovi (politikovi). A je pravda, že inteligence, rozhled a schopnost konverzovat na úrovni působí na ženy zatraceně přitažlivě. Pokud tedy „vizuálně handicapovaný“ muž disponuje bystrou myslí, automaticky získává plusové body.

Dalším často zmiňovaným faktem je, že „nehezcí“ muži se prý více snaží. Vědomi si svých nedostatků v oblasti vzhledu, kompenzují to údajně větší vstřícností, galantností a snahou uspokojit ženské potřeby (od těch intimních až po ty každodenní). Krasavci naopak prý zleniví, protože nemají potřebu si ženu hýčkat, aby si ji udrželi.

Některé ženy navíc volí méně nápadné typy mužů z čisté pohodlnosti. Nechtějí soupeřit s armádou potenciálních sokyň ani se cítit méněcenně vedle muže, který tráví víc času před zrcadlem než ony. Koneckonců, říká se (i když je to pěkné klišé), že ta hezčí polovina páru by měla být žena. A představa, že by se muž více staral o svůj vzhled, je pro některé dámy jednoduše nepřijatelná.

Ale pozor, tady něco smrdí!

Pokud se ale přestaneme bavit o extrémech, je naprostý nesmysl tvrdit, že „ošklivější“ muži jsou automaticky galantnější, pozornější a věrnější. Známe přece spoustu pohledných mužů, kteří své partnerky zahrnují láskou a respektem. Ano, mají své chyby, ale kdo je nemá? A na druhou stranu existuje nemalý počet mužů, kteří na svém vzhledu sice nezaloží kariéru modela, ale nechovají se k ženám zrovna ukázkově. Občas se k nim chovají, jako by byly méněcenným druhem.

Takže dámy, nenechte si namluvit, že méně atraktivní muž je automaticky zárukou šťastného vztahu. Krása je skutečně v oku pozorovatele. Pro jednu ženu je neodolatelná laskavost a charisma, pro jinou zase ostře řezaná čelist a pronikavý pohled. A víte co? Je to naprosto v pořádku! Hlavně ať je ten váš vyvolený pro vás ten pravý. A na hollywoodské pohádky se občas s chutí podívejte, ale neberte je jako životní manuál. Protože realita, naštěstí, bývá mnohem pestřejší a zábavnější (i když občas i trochu náročnější).

Sdílejte článek na Facebooku se svými přáteli!