RANÉ DĚTSTVÍ: PROČ SI NIC NEPAMATUJEME?

Zkuste si vybavit svůj první den na tomto světě. Nic? Žádná mlhavá vzpomínka na to, jak jste se drala na svět? Nepamatujete si ani další dny, týdny, měsíce a roky raného dětství? Nejste v tom sama. Nejspíš jsme oběťmi fenoménu zvaného infantilní amnézie.

Žádné vzpomínky do tří let věku?

Většina lidí si nedokáže vybavit zážitky do tří nebo čtyř let věku. Vědci tento fenomén zkoumají již desítky let. Na co přišli?

Začněme od plenek. Dlouho se mělo za to, že si jako miminka nic nepamatujeme, protože náš mozek, konkrétně hipokampus (centrum pro ukládání vzpomínek) není plně vyvinutý. Dává to smysl, že? Jenže jak se ukazuje, příroda je o krok napřed a dětský mozek možná není takový nepopsaný list papíru, jak jsme si mysleli.

Vědci zkoumali paměť batolat

Moderní věda nahlédla do hlav těch nejmenších. Doslova. Vědci sledovali pomocí magnetické rezonance aktivitu mozku batolat při jednoduchém úkolu: sledování obrázků. Ano, jejich výzkum stál na tom, že miminka ležela a dívala se na obrázky. A když se jeden z nich opakoval, některá miminka si ho všimla. Poznala ho podle toho, že se na něj dívala déle. Proč? Protože si ho pamatovala.

Hipokampus ožil!

A teď přijde překvapivý moment. Zatímco dětské oči fascinovaně zíraly na známý obrázek, hipokampus v jejich mozku začal pracovat na plné obrátky. Přesně ta část mozku, kterou mají dospělí spojenou s ukládáním epizodických vzpomínek, tedy těch, co mají konkrétní čas, místo a děj. Děti si vlastně už tehdy vytvářejí vzpomínky, jen k nim později ztratí přístup.

Proč si na nic nevzpomínáme?

To nás přivádí ke klíčové otázce: když si dokážeme vzpomínky uložit, proč si je jako dospělí nevybavíme? Možností je několik. Jedna teorie říká, že dětské vzpomínky jsou krátkodobé a prostě se časem vymažou. Jiná tvrdí, že v mozku zůstávají, jen je s přibývajícími roky nedokážeme „vytáhnout“ (něco jako starý soubor na disku, ke kterému ztratíme heslo).

Ať tak nebo tak, výzkum ukazuje, že mozek miminek pracuje víc, než jsme si mysleli. Možná máme v sobě nejranější vzpomínky z dětství. Jen zatím nevíme, jak se k nim dostat.

Sdílejte článek na Facebooku se svými přáteli!