POMLOUVÁNÍ: PROČ TOLIK MILUJEME DRBY?
Pomlouvat či nepomlouvat? Je lidskou přirozeností, že drbeme lidi kolem nás včetně celebrit. Proč tolik milujeme drby? A je pomlouvání jen neškodný zvyk, který si nemůžeme odpustit, nebo bychom to měly stopnout dříve, než nějakému člověku ublížíme?
OBSAH ČLÁNKU
Pomlouváte? Dáváte průchod svému temnějšímu JÁ
Pomlouvání je skvělá zábava, než se dostaví výčitky svědomí. I když to není to nejlepší pro naše vyšší a zdravější JÁ, je to obohacující pro naše nižší a temnější JÁ.
Ne všechny drby jsou ale špatné. Někdy pomlouváme vlídným, až oslavným způsobem. A vyjádřit někomu obdiv nebo soucit je naprosto v pořádku. Ale když druhé odsuzujeme a jsme zlomyslné, měly bychom si říct DOST.
Nic se nevyrovná vzrušení, když někomu říkáme tajné drby. Je to takové provinilé potěšení.
Pomlouvání jako rituál stmelování
Již v době dospívání zjišťujeme, že když někoho pomlouváme, podstupujeme takový malý rituál stmelování, kdy se cítíme s ostatními nadřazeně. Zároveň víme, že se právě dopouštíme něčeho tajného a vzrušujícího. Pravdou je, že drby jsou užitečné pro váš emocionální vývoj, ale pravděpodobně byste měla pomlouvání nechat, když vstoupíte do světa dospělých.
Ale není to tak snadné, že? Zvlášť v době sociálních sítí a bulvárních novin. Sledujeme, co lidé dělají a následně to komentujeme. Koneckonců jedna ze tří z nás kontroluje telefon uprostřed noci – a není to náhoda. Z morálního hlediska bychom neměly nikoho soudit a sledovat něčí život ve svém volném čase. Má to svou temnou stránku a není divu, že se jako společnost potýkáme s kyberšikanou a morálním úpadkem.
I když jsme dávno dospělé, stále podléháme touze pomlouvat. Začíná to nevinně: povídáte si s kamarádkou o někom jiném a cítíte, že jste překročily jakousi morální hranici. Kdyby vás někdo zaslechnul, styděla byste se. Jenže nemáte sílu odolat drbům.
Pomlouvání jako důsledek doby kamenné
Cítíte se provinile, ale je těžké s pomlouváním přestat. Všichni duchovní učitelé nás varují, abychom to jako lidé nedělali. Mnoho psychologů a antropologů tvrdí, že jsme zvyklí na drby. Máme nastaveny mozky z doby kamenné, ale přitom žijeme v moderním světě. Pomlouvání je pozorovatelné u lidí všech kultur. A právě to ukazuje na to, že je to životně důležitý aspekt lidské povahy.
Drby jsou součástí našeho evolučního přežití. Naši pravěcí předci pomlouvali, aby lidé z kmene věděli, jaké společenské normy jim projdou. Na základní úrovni mají pomluvy a strach z pomlouvání odrazovat od špatného chování.
Také si nemůžete s pomlouváním pomoct?
Z toho vyplývá, že masmédia mají velký náskok před naším evolučním růstem. Stále si pleteme celebrity s členy naší skutečné blízké komunity. Zároveň tyto celebrity potřebujeme: mladí lidé hledají v této kultuře životní strategie, které by se za starých časů naučili od svého kmene.
Co je tedy v pořádku a co ne? Morálka nám říká, že bychom neměly pomlouvat, ale věda tvrdí, že si nemůžeme pomoct. Je ale na nás, abychom našly rovnováhu. Vždy se řiďte tímto: Dokázala byste povědět vše, co zaznělo v drbech, dotyčnému do očí?
Sdílejte článek na Facebooku se svými přáteli!
